 |
| Mercedes-Benz Typ 500 K |
Mercedes-Benz Typ 500 K poháněl řadový osmiválcový motor s kompresorem a proto se úvodem podívejme stručně na historii osmiválcových a kompresorových motorů této německé značky.
Motory s kompresorem mají u značky Mercedes-Benz dlouhou tradici, začínající v roce 1926. Tehdy došlo ke spojení firem Daimler a Benz, vytvoření akciové společnosti Daimler-Benz AG a současně se stal vedoucím konstruktérem Ferdinand Porsche. Pod jeho vedením vznikly slavné sportovní vozy Mercedes S, SS, SSK a SSKL, poháněné řadovými šestiválci s kompresorem Roots, zapínaným při plném otevření škrticí klapky karburátoru.
Osmiválce se v mercedesech poprvé objevily na podzim 1928. Tehdy byl představen model Nürburg 460, poháněný 4,6litrovým řadovým osmiválcem. Ferdinand Porsche jej zkonstruoval jako odpověď na konkurenční Horch 8. Dalším vývojem vznikl v roce 1932 Typ 500 (W 08) s osmiválcem objemu 4918 cm3 (100 k, později 110 k). Jeho karoserie typu Pullman měřila na délku 5380 mm. Mercedes-Benz Typ 500 K (tovární označení W 29) byl poprvé vystaven (společně s typem 130) na berlínské automobilové výstavě v únoru 1934 jako nástupce modelu 380, představenému jen o rok dříve. Pod dlouhou kapotou se nacházel vodou chlazený řadový osmiválec Daimler-Benz M 24 I s objemem válců 5018 cm3 (vrtání/zdvih: 86/108 mm) a výkonem 100 koní bez kompresoru a 160 koní se zapnutým kompresorem. Devítiložiskový motor měl rozvod s postranními ventily (SV) a dvojitý karburátor. Výkon motoru se přenášel na 17palcová zadní kola přes čtyřstupňovou nebo pětistupňovou převodovku se synchronizací všech stupňů kromě prvního.
I poměrně výkonný motor měl s Mercedesem 500 K s pohotovostní hmotností kolem 2300 kg (samotný podvozek vážil 1700 kg) co dělat. Maximální rychlost 160 km/h se dala dosáhnout jen při plně sešlápnutém plynovém pedálu, kdy už byl aktivován kompresor. Při průměrné spotřebě 27 l/100 km musela být vzadu umístěná benzinová nádrž dostatečně dimenzovaná. I tak stačilo 110 litrů benzinu na dojezd jen kolem 400 km.
